Moc mě baví věda

0 Comments

Rate this post


Věda byla vždycky moje silná stránka. Věda mě bavila. A mnoho lidí právě říká, že když člověka něco opravdu vážně baví, že také v tom bude dobrý. Já jsem právě vždycky chtěla být dobrá na matematiku. Chtěla jsem se zavděčit svému otci, který v matematice opravdu hodně vynikal. Otec byl také populární a velice oblíbený. Jenomže různé matematické úkony mi jednoduše nešly. Do té páté či šesté třídy tohle ještě bylo v pohodě, ale potom, co jsme začínali brát v sedmé třídě, to už pro mě byla opravdu veliká věda. Téměř španělská vesnice a velký oříšek.

Otec si myslel, že se flákám, že se vůbec neučím na matematiku, jenže kdybych mu řekla, že mě spíše matematika nejde a že by mě bavil jiný vědní obor, tak otec by se rozzuřil. Moje maminka potom na otce křičela, že tohle si nemá dovolovat k dítěti, že ho nemá ztrapňovat a srážet sebevědomí. To potom se dovedlo všechno k tomu, že se rodiče začali opravdu hodně hádat. Já jsem to nesla těžce. Myslela jsem si, že to je jenom kvůli mně a také že vlastně bylo. Bylo to kvůli matematice. Chtěla jsem potom v budoucnu studovat vědu, třeba mořskou biologii, která mě opravdu hodně zajímala.

Mořská biologie byla vždycky moje silná stránka, stejně tak jako ostatní vědní přírodní vědy. Jenomže otec chtěl, abych jednou v budoucnu studovala matematiku nebo dokonce matfyz. Myslím si, že tohle byl opravdu špatný nápad, protože když už v sedmé třídě jsem nerozuměla matematice, jak bych potom mohla vystudovat matfyz? To si otec myslel, že půjdu třeba někdy v budoucnu na Harvard? Tohle by mě bavilo, kdyby to byly přírodní vědy na Harvardu anebo cizí jazyky anebo věda mořská biologie. Tak by mě to opravdu hodně bavilo. Já také zastávám názor, že když člověka něco baví, tak si myslím a předpokládám, že je velká pravděpodobnost, že v tom také bude hodně úspěšný.